„V Evropské unii se ročně vyhodí 90 miliónů tun potravin, což je 180 kilogramů na obyvatele za rok.“ Tohle se píše v tiskové zprávě vydané ministerstvem zemědělství. Jsme frajeři, protože se na tomto zprůměrovaném výsledku podílíme nejvyšší cifrou.

Nejčastějším důvodem je, že se jídlo jednoduše zkazí, a proto putuje do koše. Vyhazují se ale i různé odkrojky nebo jídlo, které se uvaří, ale nestihne dojíst. „Lidé si často pletou pojmy minimální trvanlivost a spotřebujte do. Po skončení doby minimální trvanlivosti je zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín spotřebujte do značí, že jídlo nemusí být po datu zdravotně nezávadné.

„V roce 2014 byli Češi vyhlášeni největšími plýtvači potravin v Evropě.  A pozor, ani ne tak vinou hypermarketů, ale domácností, jednotlivců. Plnou třetinu jídla, co nakoupí, tak české domácnosti vyhodí,“ říká Věra Doušová předsedkyně Potravinové banky Praha.

Výzkumy podle ní již tři roky po sobě ukázaly, že největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. „Nejméně plýtvají důchodci, neboť zřejmě počítají každou korunu. Protože mladí lidé jsou současně největšími ekology, třídiči odpadu a bojovníky za čistou planetu, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ pozastavuje se nad tímto paradoxem předsedkyně Potravinové banky Praha.

Pihovatý banán, jablko tak nějak divně šišaté, mrkev křivá, malá, dvounohá nebo málo oranžová… Ještě na poli a nejpozději v supermarketu, pro který byly určeny, se tyhle potraviny zničí. Zaorají, zkompostují nebo rovnou vyhodí. Ne proto, že by se nedaly jíst.

Chutnají stejně jako jejich vymodelovaní „kolegové“. Jen nejsou dost hezké. Krása totiž prodává, což ví každý dobrý marketér. A netýká se to jen lidí, úplně stejně tahle poučka platí i pro potraviny. Stačí malá odchylka od normálu, aby je spotřebitel odmítl – nebo to aspoň tvrdí obchodní řetězce, a proto takové potraviny na své pulty raději ani nepouštějí.

Že velké množství produktů skončí v odpadkovém koši ještě dřív, než se vůbec dostanou k zákazníkovi, je ale jen menší část problému. Stejnou měrou se o plýtvání jídlem zasazujeme my, spotřebitelé. Zvykli jsme si na nekonečný výběr, řetězce tak od všeho objednávají raději trochu víc (jen aby nechybělo!) a své pulty plní k prasknutí až do pozdních zavíracích hodin. Jakmile má ovšem zboží nepatrně porušený obal či se blíží doba jeho spotřeby, už ho – logicky – nechceme.

Takže plýtváme a vyhazujeme, kde se dá. Naštěstí existuje jednoduché řešení, jak dosáhnout, toho, aby trvanlivost potravin nebyla dny, ale týdny. Pokud se chcete dozvědět více, klikněte zde.